Blog
Láska
Pokora ke změně
Děkuji Ti, Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi
Pokora je vědět, jak malý jsi v tom velkém schématu dění a událostí světa. A přesto vědět, jak mocný jsi. Jak i malé změny v Tvém vnitřním světě mají dopad na ten hmotný kolem....
Pomluva
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Někoho pomlouvat se zdá být neškodné...Přesto, to je na mnoha úrovních velmi nebezpečné. Tak to udělej pro sebe.
Ušetříš si bolení hlavy a nemoci. Když se k pomluvě připleteš, změň téma, ukonči konverzaci.
Svou spiritualitu si dej na konec svého jazyka :) Nenechej na sobě ulpít to bláto pomluv.
Havajské učení Ho´oponopono
Růst vztahů
Dobrý skutek
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Nejde o to, co dostáváš, ale o to, co dáváš.
Je ti ironie života: když dáváš bez podmínek a očekávání, stane se zázrak - dostaneš, cos nečekal :)
Ale pokud dáváš s kalkulem a zájmem, co za to dostaneš. Obvykle nedostaneš nic. Nebo pravý opak toho, co jsi chtěl. Zde platí, že každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán...
Havajské učení Ho´oponopono
Světlo
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji ti, Miluji Tě
Abys pochopil, kdo jsi, je důležité vědět, v první řadě, že jsi božská bytost. Dokud tohle nepochopíš nebude možné dát světlo druhým, nebo dokonce dát světlo ve vše, co děláš.
Jeden způsob, jak spojit se světlem a sdílet jej s ostatními je třeba upřímným přáním "dobré ráno" komukoliv. Jedná se o jednoduchý způsob, jak sdílet Boží světlo, které je ve vás, s těmi kolem vás.
Havajské učení Ho´oponopono
Majetek
Nemá smysl vlastnit něco, co není možné sdílet s druhými. Radost z čehokoliv je nejlepší, když ji máš s kým sdílet.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Léčení silou Havajského učení Ho´oponopono
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Nechceš odpustit? Přijde Ti to ponižující? Odpustit.
Pak není divné, že Tě všechno bolí. Najednou zničehonic onemocníš....
Ale ta hořkost a bolest v Tobě neublíží tomu, kdo Tě zranil. Ubližuje a otravuje život jenom Tobě!
Nejrozumnější je, odpustit. Odpoutat se od té bolesti a křivdy. Osvobodit se, jít dál, vyléčit si srdce. Udělat to pro sebe.
Bůh to zvládne. Ví o té křivdě, ví o tobě. Nech tyto starosti jemu.
Havajské učení Ho´oponopono
Vzorec bolesti
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Vzorec bolesti a zranění se předává z generace na generaci. Rozbít řetězec bolesti není jednoduché.
Musíš změnit hněv v solidaritu, pohrdání v soucit, týrání v laskavost. Bolest za úsměv a radost...
To je tvrdá a náročná práce na sobě.
Odpustit a zapomenout znamená nalézt klid, najít vnitřní mír. Cítit inspiraci, poznat Božství. Láska je zbraň budoucnosti proti strachu.
Havajské učení Ho´oponopono
Trpělivost
Trpělivost je něco, co bychom měli mít nejen během interakcí s ostatními, ale ve vztahu s sobě samému.
Nikdo není dokonalý a všichni máme špatné dny.
Měj více trpělivosti sám se sebou :)
Pokora
Pokora vás vždy udržuje v nádherném stavu, bez ohledu na to, jak inteligentní, jak úspěšný podnikatel jsi, buď pokorný.
Být pokorný je, opravdu se spojit s tím, co jsi a ne s tím, co děláš, nebo co máš ....
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Havajské učení Ho´oponopono
Černá díra v srdci
Černá díra závisti se otevře, když si nevážíš toho, co máš.
A sama se zavře, když se přestaneš starat o to, co má osoba vedle tebe, a místo budeš vděčný, kolik toho ve svém životě máš.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Nový začátek
"Nevzdávej se, prosím, dokonce i led může hořet. Že strach ti brání cítit to v srdci, když slunce zapadá ve větrné ulici?
Ale je tu ještě oheň ve tvé duši, ještě existuje život ve tvých snech,...ještě můžeš se svým životem pohnout k lepšímu.
Protože každý den je nový začátek, protože to je čas a nejlepší čas. "
Havajské učení Ho´oponopono
Vděčnost
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Vděčnost Ti pomáhá ocenit to, co máš. Místo toho, co nemáš.
Když si všimneš svého požehnání, můžeš vidět, jak se násobí. Uvědom si, že život je krásný, že Bůh je dobrý a vše je v pořádku.
Začni každý den s postojem vděčnosti ...
Havajské učení Ho´oponopono
Změnit svět
Chtěla jsem změnit svět. A nic se nezměnilo.
Změnila jsem sebe. A svět se změnil.
Děkuji Ti, Miluji Tě - Havajské učení Ho´oponopono
Inspirace
Velmi inspirujícím duchovním zákonem našeho světa je, že když žádáš Boha o něco dobrého pro jiného člověka, otevřou se dveře, jimiž jsou Tvé vlastní modlitby lépe vyslyšeny.
Havajské učení Ho´oponopono
Jak reagovat na krizi?
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Vědomí vytváří naši realitu. To, co chceme, je to, co máme.
Když reaguješ na krizi s odvahou a pozitivním přístupem, zvýšíš šanci na úspěšný výsledek.
Každá krize přináší změnu, je jen ta tobě, kterým směrem se posuneš.
Rozcestí
Rozhoduješ se? Nevíš, co máš dělat? Ptáš se karet? Ptáš se kdekoho?
Měj, prosím, na paměti, že rozhodnutí. Jakékoliv. Je Tvoje. Zeptej se toho nejdůležitějšího člověka ve svém životě - SEBE. Jsi to ty, který budeš se svým rohodnutím žít dál.
Není to kdekdo, není to tvůj muž, tvá žena, tvá rodina...jsi to pouze TY!
Rozhodni se, jak cítíš. Přijmi za své rozhodnutí 100% zodpovědnost a tvé rozhodnutí se rázem změní na spravné.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Havajské učení Ho´oponopono
Světlo v duši
V tu chvíli, když vidíš Boha v jiných, tvé vlastní božské světlo v duši svítí jasněji, než kdy dřív.
Havajské učení Ho´oponopono
Cítíš se být sám?
Setkání s ...
Agrese
Najít Boha
Tlačíš sám na sebe? Zkus uzavřít mír sám se sebou...
Chceš-li postavit most od sebe k Bohu, musíš postavit i most k ostatním lidem (přátelé i nepřátelé). Nemůžeš získat jedno bez druhého.
Havajské učení Ho´oponopono
Děti
Existuje staré přísloví: " Když se ti zdá, že tvé děti jsou na špatné cestě a ptáš se: CO DĚLAT?!" Odpověď je jednoduchá: Miluj je ještě víc, než kdy předtím, jsi vůbec dokázal si představit."
Víc lásky a pochopení, méně trestání. Všem lidem, každému, kdo čelí nějaké výzvě a problémům.
Havajské učení Ho´oponopono - omlouvám se, prosím, odpusť mi, děkuji Ti, miluji Tě
Požehnání
Bez ohledu na to, koho miluješ, nebo kdo Tě kritizuje. Zda Tě někdo ctí či respektuje nebo očerňuje.
Tím největším požehnáním, které kdy zažiješ je - být sám sebou.
havajské učení Ho´oponopono
Posloucháš? Nasloucháš?
Vesmír k nám stále promlouvá, přesně to, co potřebuješ slyšet. Ale my neposloucháme...
Zprávy mohou přicházet třeba pomocí písničky v rádiu nebo prostřednictvím upřímného rozhovoru s přítelem.
Zkus méně mluvit a více naslouchat.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
havajské učení Ho´oponopono
Smutek
Nemoc ega
Jedna z nejhorších nemocí způsobených egem je potěšit ostatní.
Když se přestaneš snažit dělat dojem na druhé. Být někým, kým nejsi (a ani být nechceš, jen se domníváš, že ostatní to tak očekávají). Budeš konečně svobodný!
Čím méně se staráš o to, co si ostatní myslí o tobě, tím víc si užíváš života.
Kdo má právo tě soudit? Soudit, jak a proč svůj život žiješ, tak jak ho žiješ? Rodiče, partner, sousedka, spolužák, tvé děti...?? Opravdu?
Být skutečně sám sebou a být k sobě pravdivý, to je podstatou svobodného a naplněného života.
Ho´oponopono - síla havajského učení
Nemáš žádnou zodpovědnost za štěstí a spokojenost ostatních.
Každý je zodpovědný za své vlastní štěstí. Jsi odpovědný za svou práci s emocemi. Nikdo jiný nedokáže ovládat tvé pocity, jen ty sám.
Přijmi zodpovědnost za svůj život a staneš se svobodným.
Ho´oponopono - síla havajského učení
Když víš, kdo jsi
Když víš, kdo jsi. Víš, že není nic důležitějšího, než být sám sebou.
Pokud ztratíš svou cestu, nezoufej. Zastav se a dýchej.
Každý z nás je cenný poklad. V každém z nás je kousek boha...Každý z nás může být sám sebou!
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Havajské učení Ho´oponopono
Láska
Láska je vždy s tebou. Otevírá ti správnou cestu, baví tě, usmívá se, dýchá s tebou, zavede tě na místo, kde můžeš být zdravý a silný, sám sebou.
Proto otevři své srdce a poslechni si, co říká.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
havajské učení Ho´oponopono
Lidskost
Lidskost k ostatním začíná s láskou a přijetím sama sebe. Nemůžeš se k druhým chovat s tolerancí a láskou, když neumíš vyjít, ani sám se sebou.
Buď, dnes a každý jiný den, na sebe hodný, ve svých myšlenkách, ve svém chování k tělu i k duši. Ber to jako výzvu. Zlepšíš svůj život i náš svět.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
havajské učení Ho´oponopono
KDYŽ NE TEĎ, TAK KDY?
KDYŽ NE TEĎ, TAK KDY?
Je na čase začít milovat. Přijmi sám sebe, takový jaký jsi. Teď a tady. Takový jsi a takový jaký jsi, se začni milovat. Pěstuj svou lásku, živ jí, starej se o sebe, naslouchej svým potřebám, nejhlubším touhám...
Protože to, jak miluješ sám sebe, ti zrcadlí celé tvé okolí. Je jako zrcadlo tvých bolavých tužeb, nesplněných přání, nenávisti, kterou v sobě chováš...
Pokud se máš rád, uvidíš i ostatní ... nejen své zrcadlo.
Miluji Tě, Omlouvám se, Děkuji Ti, Prosím, odpusť mi
Havajské učení Ho´oponopono
Soucit Ho´oponopono
Chceš být soucitný a láskyplný s ostatními? Začni u sebe.
Je stejně důležité být soucitný, velkorysý a plný pochopení k ostatním, jako být velkorysý a plný lásky a pochopení k sobě!
Jistě znáš z bible: Miluj bližního svého, tak jako miluješ sebe samého.
Důležité je, to - "jako sebe samého". Jsi-li prázdný - neschopný být láskyplný, soucitný a milý na sebe samého, jak můžeš něco dávat a cítit k druhému člověku?
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Havajské učení Ho´oponopono
Zranění
Ten, kdo zažil bolest a utrpení se může stát tím, kdo najde mír. Pak už nemá potřebu druhé zraňovat a ubližovat jim.
I to je přínosem prožité bolesti a nesnází. Prožít, odžít a pustit je. Tím se uvolní místo pro nové a krásné prožitky.
Havajské učení Ho´oponopono - Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Rovnováha v životě
Rovnováha v životě je důležitá. A jako vše, co je důležité, je to i těžké.
Najít a hlavně udržet rovnováhu mezi tělem, duší, záměrem a emocemi není lehké.
Každý rád pracuje na tom v čem je dobrý, co ho baví.
Pro jednoho to je péče o tělo, druhý zase tráví zbytečně moc času péčí o duchovní záležitosti a někomu jinému jde třeba vydělávání peněz.
Jak to máš ve svém životě ty?
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Havajské učení Ho´oponopono
Odpuštění
Odpuštění sice začíná v tvé mysli, v tvé hlavě, ale je záležitostí srdce. Než odpustíš, často i dlouho váháš, ale bolesti a zranění neléčí čas, ale pouze ty sám.
Ten komu ublížíš tím, že si hýčkáš svá zranění a "nespravedlnosti" jsi jenom ty! Ten, komu odpouštíš, jsi ty sám.
Je čas odpustit a propustit bolavé zážitky, uvolnit tím místo pro něco nového, krásného.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě - Havajské učení Ho´oponopono
Oslava života
V životě si každý může vybrat jednu ze dvou cest:
čekat,
nebo oslavit každý den, každý den je zvláštní.
Nevíš, co slavit? Každý den začni uvědoměním tří věcí, na které se těšíš - na dobrou kávu, polibek muže, úsměv kamarádky...
Večer si shrň kolik krásného Tě potkalo.
Vidíš, vždy je co slavit.
Buď rád za jistotu - začíná nový den. Můžeš tvořit, můžeš slavit ...
Havajské učení Ho´oponopono
Představ si to
Představ si to.
Že cítíš, že Bůh je v Tobě, v každém z nás.
Jen na okamžik si to představ.
Jak bys změnil své chování? Urážel bys dál ostatní i sebe? Dohadoval by ses o maličkosti třeba s číšníkem? Poukazoval na každý malicherný nedostatek druhého?
Zkus si to představit. Kdykoli, kdy se rozčílíš. Kdy se cítíš ublížený. Kdy si myslíš, že Bůh je nespravedlivý...
havajské učení Ho´oponopono
Tajemství úspěšné modlitby
Vztah k ostatním
Snaž se, aby se ostatní vedle cítili, tak, jak chceš Ty sám se cítil vedle nich. Nikdo nejsme 100% . Stačí začít a uvědomit si to.
To, jak se ostatní cítí s Tebou.
Opusť své hranice, své nekompromisní pravdy, své domněnky a názory. Vlož úsilí do naslouchání druhému, snaž se ho opravdu pochopit, vcítit se do něj. Nabídni mu pomoc.
Starej se o druhé, stejně tak laskavě jako sám o sebe.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Odvaha
Odpovědnost
Tím, že přijmeš za svůj život 100% odpovědnost, říkáš, že jsi ochotný vyčistit a uzdravit svá zranění, pustit všechno negativní a začít vytvářet dobré věci pro sebe.
Už nelze být obětí, ale jsi ve vedení. Řídíš svůj život.
Jak začít? Třeba modlitbou: Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě.
Havajské učení Ho´oponopono
Kouzlo slova
Odpuštění
Tvůj potenciál
Zamyšlení
Mír není absence chaosu, zmatků nebo výzev.
Mír je být uprostřed toho všeho a s klidem a s láskou ve svém srdci.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Vždy se musíme ptát sami sebe, proč děláme, to co děláme a proč chceme, co chceme.
Například, řekněme, že chceš mít nejkrásnější dům nebo být úspěšný v práci. Proč chceš tyto věci?
Je to proto, že chceš, aby lidé věděli, kdo jsi, obdivovali tě, nebo aby tě respektovali, abys jim pomohl růst v jejich profesi?
Je to proto, aby ostatní obdivovali tvůj dům, jeho velkolepost nebo chceš, aby se lidé cítili pohodlně ve tvém domě, byli schopni sdílení sebe s ostatními?
Co chceš? Růst a mír nebo stimulovat své ego a své pohodlí?
Podívej se do svého srdce. Záměr a tvůj vnitřní pocit a motivace mají potom vliv i na to, jak Ti bude přáno.
Dobrá rada nad zlato? Nebo mlčeti zlato?
Co nás vede k tomu udělovat dobře míněné rady?
Nevím proč, ale velmi často se i mě stává (i klientům a známým), že v těžké životní situaci dostáváme dobře míněné rady a doporučení. Nevyžádané a nechtěné.
Nemám na mysli sdílení, kdy dotyčný stejnou situací prošel a sdílí své pocity a zkušenosti s tím, že třeba nabídne pomoc nebo vyslechnutí.
Obvykle "radící" se i domnívá, že se doporučením budeme řídit...
Děkuji Ti Bože za tuto možnost čištění. Víc se zamýšlím, zda i já nedělám to samé.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Kam chvátáš?
Kam chvátáš?
Zastav se. Nadechni se.
Není přeci důležité kolik cukroví máš upečeno, jak máš naklizeno, kolik dárků komu věnuješ, kolik peněz utratíš, kolik jídla domů dovezeš...
Většinou stačí maličkost, políbení, obejmutí, vyslechnutí druhého, úsměv, pohlazení ...
Děláš to? Máš na ostatní i na sebe čas?
Zastav se a dýchej. To nejcennější je čas.
Čemu ho věnuješ?
Děkuji Ti, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Miluji Tě
Havajské učení Ho´oponopono
DĚKUJI TI
Ještě teď se musím usmívat, sama sobě. Jak občas Bůh musí otáčet oči v sloup.
Už od září mi muž povídá, o kvalitním noži, který by ho potěšil. Samozřejmě dá se koupit, kdekoliv na webu. Ale oba chceme, aby byl kvalitní a s "příběhem".
Dnes mi kolegyně krásně vypráví o příteli, jak vyrábí s láskou nože. Jaká to je věda, práce a čas..
Ale kdepak, nic. Usmívám se, se zájem poslouchám, ale nic mi nedochází.
Ano, trvalo mi to čtyři hodiny.
Jaké dary přehlížíš Ty?
Děkuji Ti - za trpělivost, za příležitost, za lásku, za vše, co dostávám....
Jak být šťastnější?
Čemu věnujete svůj život?
Pomluvám, drbům, televizi, spílání na ten děsný a těžký život, celý svět je naruby?
Potom se není, co divit, že se cítíš nespokojený. Není škoda Tvojí energie? Mrhat jí na posuzování cizího života....?
Věnuj jí raději sobě, svým potřebám, svým radostem. Místo zapnuté televize, zkus otevřít knížku. Místo drbání sousedky, poptej se, zda nepotřebuje pomoc, přijít na kávu. Místo mračení se spílání na svět, usměj se na druhého...
Uvidíš, Tvůj život hned bude příjemnější a krásnější.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Je to nemožné?
Jen proto, že šance se zdají být proti tobě, neznamená to, že je to nemožné!
Poslouchej své srdce a věř svým instinktům.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Odpuštění
Odpustit neznamená zapomenout...
.... odpustit neznamená souhlasit.....
.....odpustit neznamená nešlo to lépe....
Odpustit, znamená, že se milujete natolik, že i přes své křivdy, víte, že si zasloužíte lepší život!
Odpuštěním získáte svobodu, energii a uzdravení.
Zkuste a uvidíte.
Prosím, odpusť mi - havajské učení Ho´oponopono
Dokonalost - Ho´oponopono
Strach
Strach je nedostatek lásky a úcty. K božství, k sobě, k celému světu.
Vše je tak, jak má být. Jak potřebuješ. Využij každou situaci ke svému růstu a poznání.
Nevíš jak? Koukni do svého srdce, tam nalezneš odpověď na každou situaci.
Miluji Tě, Omlouvá se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Štěstí - havajské učení Ho´oponopono
Ale pokud zvolíš práci na sobě a své duši, štěstí přijde samo. Tiše si sedne k tobě na rameno.
Havajské učení Ho´oponopono - každý je důležitý
Drahokam
Ho´oponopono - napravit to
je to jednoduché
Jednoduché a přitom, tak složité. Odpustit si.
Každý z nás udělal ve svém životě něco, nač není pyšný. Ba stydí se za to. Není to nic, na co by byl hrdý.
Je čas nechat to být, nikdo není dokonalý. Odpusťte si, ať jste udělali cokoliv. Odpusťte i ostatním, že ...
Prosím, odpusť mi.
Temná strana
Jak často slýcháš, že máš přijmout svou temnou stranu? Cítíš, že je v tobě kousek, který nechceš ukázat?
Opravdu si myslíš, že svět je černobílý? Tento kousek tady na noze je hezký a patří tedy na světlou stranu, a tenhle kousek na ruce je temný, ošklivý a nejlépe by bylo, kdyby ho nebylo?
Přijde Ti to tak nějak divné? Nejsi sám. Mě také.
Téměř každý člověk, s kterým přicházím do styku, skrývá něco, co nazývá svou temnou stranou. I já mezi ně patřila a klidně je možné, že na určité nevědomé úrovni i patřím dál. Čím blíže poznávám svou tzv. nehezkou, temnou stranu, tu tajemnou, skrytou, ošklivou...tím víc se mi líbí. Tím víc poznávám, že právě tam jsou mé silné vlastnosti. Ty, které mi v běžném životě nejvíce pomáhají.
Zkus se zamyslet, poznat, podívat z jiné strany na tu svou "temnou" stranu. Na to, co stále nazýváš ošklivým. Na sobě nebezpečným. Nehezkým, ošklivým, nehodným ukazovat ostatním (asi abys je neodpudil). Podívej se na sebe celého.
Cítíš to? Nyní ti je mnohem lépe, že? Jako bys byl celý, silnější...
Temná strana, neexistuje, stejně jako neexistují problémy, proto není čeho se bát. A už vůbec není třeba se bát sám sebe!
Je to hrůzostrašné i nelogické bát se sám sebe. Sám sebou trávíš 24 hodin denně, 7 dní v týdnu a po celý život. Takový iracionální pocit, že? A přitom nejeden z nás se jím řídí a nazvali ho pravdou: "Mám temnou stranu a tu nikomu neukážu, protože...."
Věnuj energii ze strachu sobě, léčení svých zranění, péči o sebe.
Miluji Tě, Omlouvám se, Díky, Prosím, odpusť mi (Ho´oponopono)
Talent
Každý z nás má talent od Boha.
A není důležité, zda jde o talent nádherně zpívat nebo o talent být dobrou matkou či o talent být spolu....
Důležité je, nepochybovat o něm.
Žádný talent není malý, žádný talent není lepší. Každý je od Boha! Jedinečný a stvořený jenom pro Tebe!
Proto nemá cenu porovnávat se s kýmkoliv jiným. Nadaným, úspěšným, bohatým.
Takovým člověkem JSI i Ty. Stačí dodat si odvahu a nechat svůj jedinečný talent rozkvést.
Jak? Zeptej se sám sebe. Ve svém srdci.
Havajské učení Ho´oponopono - Omlouvám se, Prosím Odpusť mi, Díky, Miluji Tě
Láska
Víš co chceš?
Jestli víš, co chceš. Neváhej ani vteřinu. Nemá cenu bez toho žít. Jdi a udělej, co je nutné udělat. Udělat pro to, aby jsi byl šťastný. Dobré věci přicházejí k lidem, kteří je čekají. Avšak skvělé věci přichází k lidem, kteří jsou ochotni pro ně pracovat.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji Ti
Život v inspiraci
Ocilt ses v situaci, kdy opravdu nevíš, co dělat?
Možná musíš najít toho, kdo ti pomůže rozhodnout se.
Rozhodnout se, zda ukončíš vztah nebo zda ti stojí na něm pracovat.
Rozhodnout se, jak chceš ve svém životě pokračovat a s kým.
Máš právo určit si, kdo do tvého světa patří a obohacuje tě. A kdo ne.
Máš právo poděkovat druhému. Poděkovat za vše, co jste si dali. A odejít.
Někdy se tak staráš o to, abys neublížil druhému, že zapomeneš, jak ubližuješ sobě!
Cokoliv tě trápí můžeš odevzdat. Stačí chtít.
Odevzdat to, božství a žít svůj život v inspiraci.
Není to lehké, chce to odvahu a důvěru. Víru v sebe, ve svou inspiraci, v božství. A přinese to do tvého života zázraky.
havajské učení Ho´oponopono - Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Rovnováha
Kolik lásky chceš dostat?
Kolik lásky dáváš?
Kolik štěstí chceš prožít?
Kolik štěstí předáváš?
Kolik peněz chceš?
Kolik jmění ze sebe dáváš?
Život je o rovnováze.
To není tajemství. To Ti jen někdo řekl a Ty jsi uvěřil.
Není čas přestat věřit pohádkám?
Přiznat si jaký jsi a začít tvořit svůj život.
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji Ti
Vzpomenout si, co si zasloužíš...
Inspirace....
"Fotografia od DMC Photography: Zákazníci túžili po portréte kompletnej rodiny. Portrét, ktorý by zachytili aj deti, ktoré rodičia stratili ešte počas tehotenstiev. Portrét, ktorý by uchoval spomienku na nenarodené deti, pretože aj tie sú súčasťou ich rodiny. Ak dieťa stratí rodiča, nazývame ho sirotou, ak niekto stratí svoje druhé ja, je vdovou alebo vdovcom. Ale neexistujú slová, ktoré by dokázali popísať rodiča, ktorý stratil svoje dieťa."
Považuji to za báječný nápad od rodičů, kteří se nechali takto vyfotit. Zároveň stojí za zamyšlení, proč nemáme slovo, které by vyjadřovalo a označovalo takového rodiče, kterému dítě odešelo...
Proč je to takové tabu? Stačí snad, jak velká bolest tuto ztrátu provází, ne? Proč to má být tabu, mlčení a dělání, že se NIC nestalo nepomáhá. Nebolí to o to méně....
Velmi mě potěšilo, že někdo našel takovou odvahu. Poklona a děkuji!
Otevřít srdce havajskému učení
Udělej, co je nezbytné. Otevři svou mysl a srdce na novým možnostem. Umožni, ať ostatní vstoupí do tvého života. Udělej prostor uvnitř, ten umožní otevřít srdce ostatním lidem. O vše ostatní se postará božství. Uvidíš, jaké zázraky to přinese do tvého života. I do života ostatních. Jedinou víru, kterou potřebuješ, je víra v sebe!
havajské učení Ho´oponopono
Můj život s Ho´oponopono
Jak nejlépe popsat můj život s Ho´oponopono?
Nejtrefnější je tento obrázek. Žiju, jak cítím ve svém srdci.
A někdy jsem dole a jindy nahoře podle toho jak mi tluče.
Je třeba nebrat si to osobně :) a necítit se kvůli tomu ublíženě.
Miluji Tě
Sebedůvěra
Je třeba si důvěřovat. Proč? Pokud v sebe nevěříš ty? Tak kdo jiný a proč by měl?
Sebedůvěra je tak zvláštní. Téměř každý s kým se setkávám si v některé oblasti nevěří. Někdy hrajeme hry na "siláky" a "všeználky" jako by na slovu: nevím bylo něco sprostého. Nevím a pokud potřebuji se doučím je v pořádku, ne?
Ale proč si vlastně nevěříme? Sami sobě. Tomu člověku, kterého známe nejdůvěrněji na celém světě. Tomu jedinému člověku, kterému můžeme bez-limitu důvěřovat, o kterého se můžeme opřít.
Většinou to je starý a podle mého náhledu nepotřebný podvědomý program. Někdy v dětství nás někdo shodil, nedůvěřoval nám (že to zvládneme, že jsme dost velcí, že jsme dost silní...). A my přijmuli toto tvrzení za pravdivé. Dneska už je jedno jestli to myslel dobře, chtěl se cítit lépe, chtěl nás shodit...
Jak z toho ven? Obvykle pomůže čištění starých programů. A důkazy, že ten náš život zvládneme. Že my jsme tvůrci toho našeho života. Tvého života jsi tvůrcem jen ty! Jak? Od malých cílů k velkým. Nevěříš si, že třeba umíš kreslit? Začni, najdi si třeba návod na youtube. A kresli, nejdříve domeček. Až ho zvládáš tzv. levou zadní. Vyber si třeba květinu a kresli jí s láskou ... uvidíš sám, co dokážeš třeba za půl roku. Ale nevzdávej se, kresli, kresli každou volnou chvilku. Nepovedlo se? achjo.. Kdo je tvůj kritik? Komu se to nelíbí? aha Tak znovu, kresli :)
A to je ta práce, o které mluvím. Pokud něco chceš, musíš to začít dělat. Nestačí o tom snít. Nestačí o to žádat vesmír. Nestačí si to přestavovat. Ano pomůže to. Ale musíš začít pracovat. Pracovat na sobě a pro sebe. Kdo jiný by Ti měl důvěřovat než ty sám?
Důvěřovat, že to zvládneš. Důvěřovat, že to je to pravé. Důvěřovat, že jsi v tom dobrý (ale proč být dobrý, když to děláš s láskou?)
Miluji Tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Pracuj uvnitř
Věci, které nemůžeme vystát u jiných lidí, jsou obvykle věci, které chceme změnit sami u sebe. Na začátku jsi přesvědčený, že tak úplně tento koncept nemá žádný smysl.
Ego pohled je zavádějící. Prostě uvěřilo dětské pohádce.
Ale jen pro dnešek si vezmi něco jiného. Už jsi dospěl a je čas přestat věřit pohádkám.
Je velkým úspěchem pochopit, proč to tak je a ještě větším začít s tímto konceptem pracovat. V každém pobouření se, vytočení se nad chováním kohokoliv je semínko - podobnost s tebou - nemusíš tápat, na čem máš pracovat. Vidíš a slyšíš to přímo před sebou. Cítíš to v sobě, přestože se cítíš pobouřen a rozhořčen.
Uvědom si, že problém není externí, ale vždy je uvnitř. A pokud je uvnitř, můžeš to sám změnit! Změnit ve svůj prospěch.
Dnes je ten, kdy můžeš začít pracovat, sám pro sebe.
Děkuji Ti, Miluji Tě
Nový začátek
Každý den je to začátek nového: bez ohledu na to, co se stalo včera, nebo předevčírem.
Když se ráno vzbudíš a poprvé vědomě nadechneš.... Začíná nový den, nový život, nová příležitost.
Jde o to, kdo budeš dnes a zítra, ne kdo jsi byl!
Záleží jen na tobě, jak se k novému začátku každého dne postavíš.
Proč se mi to stalo?
Proč se mi to stalo?
Tak častá otázka při terapiích...odpověď máte vždy v sobě. Za každým "nevím", které slýchám nahlas, stojí odpověď. Akorát my tu odpověď nechceme slyšet. Občas se musím smát, co vše uděláme, abychom NIC neslyšeli.
Někdo začne rychle mluvit, jiný začne mluvit nahlas, jiný naopak zarputile a významně mlčí (čeká, co na to jako okolí, třeba i já...), jiný odbočí zcela od tématu (ono to v důsledku není tak důležité)...
Je to jedno.
Napadlo Tě někdy, že odpověď ani není? Že to není ničí vina! Není to žádný trest...
Dokonce situace nemá ani "výchovný" nebo "karmický" význam....
Problém z toho dělá naše vnímání. Naše jinak užitečná a pochybovačná mysl. Staré programy, vzpomínky na situace v minulosti.
Občas se s klientem dostaneme přímo do události, která ho trápí. A zpětně i on sám zhodnotí, že se prostě stalo. Přišla informace: Nic není dokonalé. Někdy se stane chyba. Nedělej problém, zkus to znovu...
Také nevidím důvod proč by vesmír (jenom proto, že je tak rozlehlý a starý a moudrý) musel být neomylný...
Ale třeba se pletu. Pletu se ráda a chyby dělám také ráda. Jelikož vím, jak svou chybu napravit. Pomocí havajského učení Ho´oponopono.
Děkuji Ti, Omlouvám se, Děkuji Ti, Miluji Tě
Ho´oponopono - plány vesmíru
Obvykle jsme se cítíme být frustrováni plány vesmíru. Ale pak zjistímě, že změna bylo to nejlepší, co se mohlo stát. Zkus si vzít to dobré i to špatné. Protože pravdou je, že to, co se zdá být dnes špatné může být už zítra ráno to dobré. Nečekej s uvědoměním, že život je krásný.
Ho´oponopono - poznat sám sebe
Přijmout, co se stalo, je prvním krokem k překonání následků jakéhokoliv neštěstí..
Jde to těžko, zejména pokud jsi nesmířený s tím, to jaký jsi. Od malička posloucháme "pohádky" jací máme být.
Je jedno, že se jedná o pohádky o Jeníčkovi a Mařence, O Popelce nebo to jsou dobře míněné rady rodičů. Ano, ty "rady", které bývají v přímém rozporu s tím, co říkají prarodiče..všeobecně se tomu říká výchova dítěte...a pak se v tom člověče vyznej :)
Nakonec se v dětství přikloníme k určitému našemu pohledu na sebe samotného. Mnohdy se "zařekneme", že budeme jiní (lepší) než rodiče, předčíme svého úspěšného sourozence nebo zachráníme svět. Je to fuk.
Vytváříme tím své podvědomé programy. Tím, jak vyhodnotíme určitou situaci v dětství např. se rozhodneme, že budeme chránit spravedlnost (jistě, nám se přeci stala křivda). To je ten podvědomí program o kterém se v havajském učení Ho´oponopono mluví.
Ty vzpomínky, které lze vyrušit, vyléčit. V určitém bodě našeho života (věř mi, že ho rozhodně poznáš) je potřeba nechat jít všechny tyhle naše dětské křivdy, dětská rozhodnutí a poznat, to jaký jsi. Jaký jsi dospělý a zralý člověk. Proč jsi sem přišel. Co máš udělat.
To bývá jedna z nejčastějších otázek při terapiích, která klienty trápí. Kdo jsem? Kam jdu? Proč tu jsem? Jaký má můj život smysl?
Ve chvíli, kdy si na ně odpovíte, máte vyhráno :)
Děkuji Ti, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti
Ho´oponopono mazání vzpomínek
"Člověk brání s velkou vášení své právo - mít pravdu - i když cena za jeho vítězství je utrpení"
Je čas začít pochybovat. Kým byste byli, kdyby jste přestali věřit ve všechny ty příběhy o sobě?
Je čas přestat si lhát. Odstranit vzpomínky a dovolit být tou nejlepší verzí sebe.
Nevíte, kým jste? Kým máte být? Kým chcete být?
Pak je čas, pracovat na tom kým jste, kam kráčíte, jak zhodnotíte svou životní cestu na jejím konci!
Jsou důležité oba body:
- začít
- pracovat
Děláte to pro sebe. Nikdo důležitější totiž ve Vašem životě není. Zároveň není jiný, kdo to udělá za Vás!
Cestou, jak začít a pracovat pro sebe, je i havajské učení Ho´oponopono. Cesta, jak poznat sám sebe.
Miluji tě, díky, promiň, odpusť mi
Ho´oponopono - zázrak v životě
Je nezbytně nutné, aby ti bylo dobře!
To vyžaduje velkou odvahu! Odejít od všeho, co ti způsobuje bolest. Odejít a odpustit všechny křivdy. Odvahu vzít život do svých rukou.
To platí pro osoby, místa, práce, zaměstnání. A zejména na vlastní chování.
Nikdo jiný Tě dostane z negativity. Nedokáže to guru, kniha ani televize...
Musíš to udělat sám, pro vlastní dobro. Udělat to pro sebe! Bez výmluv - na děti, okolnosti, manžela nebo rodiče...
Potom, lze začít plnit vzniklý prostor tím, co Ti dává pozitivní energii. Tím, co Tě naplňuje. Tím, co miluješ.
Uvidíš zázračnou změnu, nejen ve svém životě. Uvidíš ten zázrak i v životech ostatních.
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Být sám sebou
Jedna z nejhorších nemocí způsobených egem je potěšit ostatní.
Když se přestaneš snažit dělat dojem na druhé. Být někým, kým nejsi (a ani být nechceš). Budeš konečně svobodný.
Největší svoboda je být sám sebou!
Zatímco se méně staráš o to, co si ostatní myslí o tobě, tím víc si užíváš života.
Kdo má právo tě soudit? Soudit, jak a proč svůj život žiješ, tak jak ho žiješ? Rodiče, partner, sousedka, spolužák, tvé děti...?? Opravdu?
Být skutečně sám sebou a být k sobě pravdivý, to je podstatou svobodného a naplněného života.
Ho´oponopono
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Každou výzvu lze překonat. To je prostě zákon vesmíru.
Nikdy nedostaneš víc než zvládneš.
A pokud překonáš počáteční zdání nepřekonatelného, na konci tě čeká víc a víc radosti.
Jen si věřit!
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Jaká je síla Ho´oponopono
Každý se dostáváme do situace, která je bolestivá, nepříjemná. Přijde nám, že vše se na nás valí. Život nás nese jinam...a tak plaveme proti proudu. Bráníme se, nechceme nic slyšet, poslouchat a už vůbec se nám nechce důvěřovat, že takto to je pro nás ideální.
Cítíme, tušíme, že s tím umíme a dokážeme něco udělat. Že nejsme naprogramovaní na nedostatek, bolest, deprese...
Z této situace vznikají různé návody: Jak si správně přát..Jak změnit svůj osud...Jak se postavit celému vesmíru :)
Přiznám se, také jsem takové návody četla. Kolikrát i poctivě dělala.
Co myslíte? Ten náš bůh(vesmír, božství, všehomír...jak chcete) si dělal dál co chce. To, co považoval pro mě za správné. On se mě ani dokonce nezeptal, co chci! Neposlouchal, nedalo se s ním manipulovat (a to jsem zvládala výborně).Čím víc jsem se bránila, tím víc mě postrkával jinam. A jak naschvál, úplně jinam, než jsem chtěla já :)
Až havajské učení Ho´oponopono mě naučilo důvěře. Síla Ho´oponopono mě ukázala, jaká je moc důvěry.
Důvěřovat sobě - kam jdu, tam jdu správně.
Důvěřovat okolnostem - je to přesně tak, jak potřebuji. Tak, abych mohla léčit zranění,mazat nahrané podvědomé programy.
Důvěřovat intuici - pocity, které cítím, které mě vedou jsou správné. Pokud cítím , že takto ne. Tak ne. A ne, že situaci hlavou vyhodnotím jako finančně či jinak výhodnou a zahodím či pošlapu svůj vnitřní kompas.
Důvěřovat božství - že mě miluje (ach to bylo tak těžké) a má lepší rozhled než já (taková drzost), proto mu můžu svěřit svůj život a poslechnout zprávy, které mi posílá. Pochopit, že nepotřebuje mé modliby, má přání. Nepotřebuje ani, abych ho milovala, uznávala, uctívala, věřila v něj... Uvědomila jsem si, že to já potřebuji milovat, modlit se, důvěřovat, ctíti druhé, věřit si.
Děkuji Ti!
S láskou Eva
Ztráta
Poslední dobou přitahuji v terapiích ženy, které prošly zkušeností potratu, porodu již mrtvého dítěte nebo dítě zemřelo... Nevím, kde jsem si tento program nahrála, jelikož tuto osobní prožitou zkušenost nemám. Zřejmě máme léčit tabu kolem...
Jsem za tyto terapie vděčná. Zde chci s láskou zveřejnit volný návod, co s touto zkušeností si počít. Návod si vždy upravte na míru Emotikona smile aby vyhovoval vám!
Dovolte si celou zkušenost prožít. Je jedno, zda se to stalo před týdnem, měsícem, lety...
Zlobíte se? Ano, je to správně.
Pláčete? Výborně.
Truchlíte a stýská se vám? Má proč.
Cítíte se prázdné? Samozřejmě, tak silné propojení je narušeno.
Viníte se? Proč? Za co? Vždy si uvědomte, že událost vás nemá trestat. Příčiny ztráty bývají různé, ale není to teď jedno? Příčinou se můžete zabývat, až budete silnější. Nikam neuteče, není to králík. Tato ztráta není trest. Nevěřím, že trest existuje. Nepotkala jsem se s ním.
Vážně je jedno proč ke ztrátě došlo. Změní to něco? Zvrátí snad situaci zpět? Obviňování, sebe-týrání, sebe-nenávidění...
Pokud to jde, odpusťte si. Odpusťte si, že touto zkušeností procházíte. Odpusťte si, bolest, kterou prožíváte. Odpusťte si tu křivdu, že jiným je dopřáno milovaného dítěte. Odpusťte si...
Uvědomte si, že v celé situaci nejste samy. I váš muž prožívá ztrátu, vaši rodiče, celá rodina, velmi často přátelé soucítí s vámi. Dovolte i jim prožít bolest ze ztráty. Klidně se semkněte a prožívejte společně.
Žádný z pocitů nezamykejte. Pokud jste někdy v čase uzamkly, otevřete se...vím, že to bolí. Tak, prosím, přizvěte někoho, kdo vám bude oporou. Komu důvěřujete, kdo vás nebude soudit (to zvládáte samy báječně), kdo vás má rád (i kdyby to byl pes).
Až ucítíte, že bolest je menší a prožitá. Pusťte do prvních krůčků k běžnému životu. Nespěchejte na sebe, na druhou stranu se netopte ve svých pocitech.
Pak začíná práce... sám na sobě, na příčinách, na čištění, odpouštění ....
Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
P.S. Božství,pokaždé je mým záměrem, aby aspoň jednomu člověku článek pomohl k lepšímu životu, u tohoto nejsem tak skromná. Miluji Tě.
Bohatství
Co pro vás znamená být bohatý? Mít bohatství?
Koupit si vše, nač pomyslíte? Ani finančně nejbohatší člověk na světě si nemůže koupit vše co ho napadne. To je jen iluze.
Třeba si může koupit tryskáč, soukromé letadlo, Čínu...znáte ten vtip: "Přijde miliardář domů a sprdne ženu: Příště až mi řekneš, ať koupím Čínu! Zdůrazni, že myslíš jídlo! "
Ale na druhou stranu je mnoho věcí a požitků, které si koupit za peníze nemůžete...zdraví, spokojenost, dobré vztahy...
Myslím, že bohatství začíná uvnitř nás. Havajské učení Ho´oponopono říká, že vše je uvnitř nás. Proto jediné místo, kde můžeme ovlivnit své bohatství, štěstí, spokojenost je uvnitř nás.
Chcete-li můžete hrát hry sám se sebou - hru na bohatství, hru na lásku, hru na nenávist, hru na neúspěch anebo na úspěch. Pravidla i výsledek máte jen ve svých rukou.
A hru můžete převést z fantazie i do reality. Stačí jen se neporovnávat s ostatními - myslíte, že Picasso by namalovat své obrazy, kdyby dal na to, co říkají ostatní? A přijmout za svou hru zodpovědnost.
Je to jen na nás, co si vybereme. Ale bez přijetí zodpovědnosti za svůj život to nepůjde. Proč? Nikdo jiný to za nás neudělá, nebude za nás pracovat na našem růstu. Nemůže, neví jak. Každý máme svou osobitou cestu, jedinečnou cestu.
Kam ta cesta povede je jen na nás.
Ho´oponopono - miluji Tě
Pojistka šťastného života
Chcete ten naplněný, šťastný, bezstarostný život, jak z reklamy na prací prášek? Dál číst nemusíte. Ten neexistuje. Proč? Mozek by nám z nadbytku endorfinů zřejmě explodoval :)
Přesto této myšlence věříme. Dokonce si neváháme si na život uzavírat pojistky. Snad každá pojišťovna nabízí pojistku na život. Spíš na smrt (paradox ta přijde i bez pojištění :) ), jelikož pojistka je vyplacena až po konci života. Ruku na srdce opravdu vás naplňuje a přináší radost a klid, že máte své dítě "pojištěné" na určitou částku, kterou v případě jeho smrti možná (podle toho jak se pojišťovna vyspí) dostanete?
Někteří si nechávají pojistit určité části svého těla. Já vám nevím, lze vyčíslit jakou hodnotu přináší zadeček? Říkáte tím svému tělu, že je důležitější než třeba pravá ruka...?
Necháváme si i pojistit, že neuděláme chybu (jsme snad kyborgové? neomylní naprogramovaní stroje v bionickém obalu? ) tzv. pojistka na blbost.
Chybovat je přeci lidské. Proč si to nepřipustit? Přijmout tuto proměnou do svého života. Každou chybu lze napravit. Havajské učení Ho´oponopono to má přímo ve svém názvu - napravit to (chybku).
Zkuste a uvidíte.
Děkuji Ti.
celý článekNaivka
Kdysi jsem bývala příliš uzavřená, příliš "dobře" vychovaná, příliš "hodná" a také svým způsobem naivní.
Opravdu jsem věřila - ve svém srdci i ve své hlavě, že téměř nikdo nemá takové vnitřní problémy jako já. Deprese, sebenenávist, sebelítost, sebedestrukční programy... A pokud ano, je to zřejmě nějaký podivín či úchyl...
Také jsem netušila, jak obrovské tabu je v naší společnosti potrat, nemoc, smrt, osobní selhání...byla jsem naivní. Myslela jsem, že nejsou lidé, kteří v sobě takové události uzamkli, zavřeli a jsou tabu.
Bavíme se přeci jen o příjemných a veselých věcech, ne?
Trochu pokrytecké? Ruku na srdce neděláte to také...
Je nějaký logický důvod proč nemluvit o tom, co vás opravdu trápí? Proč to uzamykáte? Bojíte se odsouzení? Stydíte se za své pocity?
Zde umím nabídnout pomocnou ruku jako terapeut. Ničeho z toho, čeho se bojíte se nedočkáte. Občas se umíme otevřít někomu cizímu než svým blízkým. Ve chvíli, kdy své tabu uvolníte. Uvolní se i vaše trápení a může přijít to krásné....
Ho´oponopono
Kyborg Božka
Během terapií se vlastně vždy potkám s fenoménem s interním názvem Kyborg Božka.
Obvykle se objeví v mezidobí 2 až 3. sezení. Kdo to je? Je to reakce na změny v podvědomí, které Ho´oponopono terapie vytváří.
Božka začne tvrdit: "Není třeba pokračovat. Bolí tě noha, už tam nechoď. Okrádáš rodinu o čas, vždyť tak krásně můžeš vařit/uklízet. Dneska bude lépe jít s kočičkou na veterinu..."
Proč jí říkám kyborg? Jelikož se snaží zcela potlačit spojení sám se sebou, se svými pocity. Klienti mi vždy popisují, že si začali připadat trapně, když pracují se svým podvědomím. Přišlo jim, že bulí s odpuštěním jako krá.. Cítí se odtržení, neschopní soucitu, zejména sám se sebou...
Ale my lidé, přeci nejsme roboti, stroje...naše tělo není jen nevědomý obal na výkonný procesor (mozek) ...
Mnohdy Božce klienti podléhají. Považují její tvrzení za pravdivá. Odsunují další sezení, nemohou najít termín. Vždy říkám: "Zavolejte, s Božkou si poradíme."
Nyní jsem udělala změnu v terapiích. Po prvním placeném sezení vyžaduji doplatit zbývající 4 sezení. Božka argument: "Přeci nenechám peníze za terapii propadnout!" uznává jako pravdivý. Klienti mnohem lépe toto období zvládají. Aterapii poté úspěšně dokončí.
To, že se Kyborg Božka objeví, je pro mě i pro vás potvrzením, že jsme na správné cestě. Je projevem bránícího se ega a logické mysli všem změnám, které děláte.
Miluji Tě
Hojnost a Ho´oponopono
Mám moc ráda hry. Hraju si ráda :) Před pár lety jsme jeli s mužem na dovolenou. Taktak jsme měli prostředky, abychom zaplatili last minute dovču, ale vyrazili jsme.
Nadšení, natěšení k moři. Dojeli jsme, hotel nádherný, ale strava se nevydařila. Navíc jsme chodili po městě a okukovali všechny ty tretky, šaty a jídlo :) Koupit jsme si nic dovolit nemohli.
Tak nás napadlo, že budeme hrát hru, kdy mi muž koupí vše, po čem toužím a sobě také. Zvolili jsme kouzelné tajné slůvko a chodili jsme okukovali, kupovali a kupovali. Zajímavé bylo, jak obrovskou radost naplnění, nasycení a hojnosti nám tato hra přinášela.
Hru jsme během těch dvou týdnů propracovali do detailů. Koupili jsme si nádherný dům na pláži. To abychom měli kam dávat všechny ty dárky, šaty, šperky...v domě jsme měli spoustu dětí, které žili v hojnosti. V nadbytku. Nevadilo, kdykoliv jsme mohli přikoupit další místnost.
Ta hra byla kouzelná - muž mi koupil vše, nač sem pomyslela :) Dodnes jí občas hraju, s tím, kdo je ochotný se připojit. Přinesla mi asi poprvé pochopení, co je v Ho´oponopono míněno pod vše je uvnitř. V nás.
Cítila jsem se mnohem lépe, než kdybych si všechny ty věci doopravdy koupila. V mém vnitřním světě mohla být i ta helikoptéra ekologická a ekonomická :) Netrápila jsem se ekologií, odpovědností vůči zvířatům...
Druhým vedlejším účinkem na svět venku byl později pozorovaný jev - dostatek. I když do té doby jsem neuměla s penězi hospodařit, jakoby ode mě utíkali. Najednou jsem dokázala mít finanční rezervu. Napravila se tak nějak od sebe schopnost říct si o peníze např. v práci.
Dalším je pocit svobody. Vyzkoušela jsem si, že hranice si opravdu stanovujeme jen my sami. Mohla to být nevydařená dovolená bez peněz a stala se tou top dodnes.
Nechcete jí také zkusit?
Děkuji Ti.
Proč mě rozčiluješ?
Bez ohledu na to, jak jsme duchovní, někteří lidé nás prostě a jednoduše obtěžují!
Všichni máme v našich životech někoho, kdo nás vážně štve,dráždí, rozčiluje a přivádí nás do zcela neduchovních a nevyrovnaných stavů Emotikona smile
Ale pravdou je, že tito lidé jsou zde, aby nám pomohli růst.
Nemohou přijít a zaklepat na dveře: " hej, jsem byl poslán, abych ti připomenul, že se musíš vypořádat se svým hněvem, člověče, co uděláme s tvou netrpělivostí, a co tvé alergie? atd."
Přijali bychom to? A uzavřeli toto své téma? Ne? Proto, tito prudiči v našem životě dělají, co mohou, aby nás přiměli téma - svůj "problém" vyřešit. Vyléčit. Poté z našeho života jednoduše zmizí Emotikona smile
Každý, kdo nás obtěžuje prostě ukazuje, co můžeme zlepšit, my sami u sebe.
Miluji Tě.
Ho´oponopono není jen o 4 větičkách
Havajské učení nelze zaměňovat za pouhé odříkávání čtyřech vět - mantru. Mantra - Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě - je fajn. Mám ji ráda. Pomáhá zejména od programů zmatené mysli, která produkuje spoustu tzv. pravdivých tvrzení. Např. : Pro svého muže nejsem dobrá, Zasloužím si tuhle práci, nikde jinde by mě nechtěli, Všichni jsou nespokojení ve svém manželství....
Pokud se tyto programy a tvrzení mysli utiší či vyruší, máme šanci zaslechnout své touhy a přání.
Ho´oponopono je o naslouchání vnitřnímu hlasu a inspirace. Právě ta, nám totiž dokáže napovědět, co je pro nás dobré a správné. Nežijte životy ostatních v porovnávání se, žijte svou inspirací.
Osvobozuje celé naše myšlení od dogmat i nadbytku informací. Znáte to? O lecčems jste četli, ale přesto nevíte, jak to vlastně je. Mnohdy to, poté, zaměňujeme za věření v něco. Věřím, že to funguje. Věřím, že energie existuje. Věřím, že existuje posmrtný život...
Vždy říkám: Nevěřte. Vyzkoušejte. Zkoušejte, co je pravé pro vás! Návodů je mnoho, tisíce možná miliony :)
Váš vnitřní hlas Vás dovede k tomu, co je pro Vás vhodné a důležité.
Děkuji Ti
Duchovní pýcha
Často se setkávám, zejména na sebe-vzdělávacích seminářích, bohužel občas i na terapiích, které jsem chtěla absolvovat, různé povyšování (asi v nás evokuje soutěživost). Běžné fráze jako : Já mám otevřeno 15(nebo kolik vlastně) čaker,... moje třetí oko je neomylné,... jo o tom mi nemusíte vykládat,... to dááávno znám,... kdepak o energii vím vše, to můžeme přeskočit...
Nevím, proč tolik záleží kolik a jak dobře má člověk pročištěných čaker, jak nakládá se svou energií, zda ji vnímá v barvách nebo ve zvucích? Přijde mi to jedno. Asi to je jenom podvědomý program ega - obranný mechanismus.
Podle mě záleží na tom, jak je ve svém životě spokojený a šťastný. Proč máme být všichni dokonalý? Pročištění, otevření, milý, příjemní, báječní?
Obvykle na toto navazuje určité porovnávání. Jo, on sice mluví o svém traumatu, ale kdyby prožil TOHLE! To ne, to bylo horší. Oproti tomu, je to jenom brnkačka.. Fuj, jak často tohle slýchám nebo čtu.
Co je pro jednoho brnkačka, může být pro druhého velmi těžké poslání. Na druhou stranu právě tento člověk nám může velmi pomoci v našem poslání. Naučit nás něco, co pro něho je pouhá "brnkačka"...
Každý jsme originál. Máme svou jedinečnou životní cestu. Sami, uvnitř sebe nejlépe víme, jak svůj život žít. To co vyhovuje jednomu - je to pro něho dokonalé, může být pro druhého zlou noční můrou.
Návrat k sobě je důležitý a báječný. Ke své jedinečnosti, ke svému nadání, ke své hojnosti v životě. V této cestě mi pomáhá i podporuje havajské učení Ho´oponopono.
Děkuji Ti.
Síla havajského učení Ho´oponopono
Když říkáš " omlouvám se " poznáváš, že nezáleží na tom, vědět. Chceš vnitřní odpuštění od sebe pro sebe.
Když říkáš " odpusť mi " nežádáš boha o odpuštění, ale žádáš boha, aby ti pomohl odpustit si.
Slova " miluji tě " přemění uzamčenou energii na energii tvořivou. To tě znovu zapojí do svobodného šťastného života.
Slovem " díky " si prokážeš úctu, víru v sebe i v "okolnosti". Vše je zařízeno, tak jak má být. A ty jsi natolik silný, že to respektuješ.
havajské učení Ho´oponopono
v tom je jeho nenápadná síla
Trest a odpuštění Ho´oponopono
Utekl nám pes. Utíká celkem pravidelně a netuším, jak mu v tom zabránit. Když přijde sezona krásných fenek. Srdce zavelí a běží ploty- neploty, výhružky - zákazy... Po pár hodinách sem se šla po něm podívat. Byla jsem docela smutná a plná obav, jestli se mu nic nestalo.
Našla jsem ho v boudě. Na plném slunci, ležel sotva dýchal a "odpykával" si svůj "trest". Vytyčil si ho sám, na dobu mě neznámou. Lákala jsem ho ven, napít, najíst, hrát si, pomazlit. Kdepak, trest je trest. Ten se musí odpykat - natvrdo!
Lehla jsem si smutná do houpací sítě pod ořechem, bylo mi smutno. Ráda bych si s ním hrála, pomazlila ho. Na druhou stranu je třeba respektovat jeho svobodné rozhodnutí.
Pak jsem si uvědomila, že stejně tak spousta z nás si "odpykává" ten svůj vnitřně daný "trest". Trest? Za co? Za uposlechnutí svého srdce, za prožitou svobodu, za prožitou lásku nebo vášeň, za výbuch hněvu, za nějaký úlet? Za co jste si vy vymezili svůj trest?
Stejně jako ten náš pes, si stanovíme výši i přísnost výkonu trestu. Pak ležíme polomrtvý na gauči nebo v boudě. Sužujeme se za nějaký čin, který ani hodný trestu není.
Má to cenu? Prosím, zkuste si odpustit. A zrušit výkon zbytku svého vnitřního trestu. Dovolte si svobodu. Žít srdcem a ne tím, co je tzv. správné.
Miluji Tě.
Síla modlitby
Velmi často žádáme odpovědi na naše modlitby. Ale jsme tak zaneprázdnění a nedočkaví, až si je poslechneme, že je přeslechneme.
Mnohdy nám odpověď přijde příliš jednoduchá, a tak dál sedíme a nic neděláme. Modlíme se, zlobíme se na Boha, že nic nedělá, nic nepřichází.
Požádat nestačí. Musíme být otevřeni přehrát zprávu, kterou naše duše nám posílá.
Musíme být připraveni, přijmout zprávu a začít pracovat.
Omlouvám se, Prosím odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě
Napravit to
Tento úplněk mi dával zabrat. Mysl mi až do úplňkové noci tvrdila, že vše je v pořádku, nic se neděje. Zabírá půst, čištění jater a programů.
Ach, ty lži sám sobě do kapsy. Známe to všichni, chvíle, kdy si něco namlouváme. Přesto téma k čištění si vždy cestu na světlo najde bez ohledu na naše snažení a imaginaci, pozitivní myšlení...
Páteční úplňková noc - sedím s dcerou a povídáme si, koukáme na módní novinky, co by se daly koupit...pohodička. Najednou mi připomene situaci z doby před Ho´oponopono v mém životě. Dá se říct z doby tmy, a to jeden z mých výbuchů vzteku a bezmoci. Cítila jsem se tak ztracená a bezradná ve svém životě :(
Vždy nabádám klienty, aby své pocity dávaly na jevo. Prožily si je. Nebály se jich. Došlo na mě (žádná planá slova-činy), brečela jsem celou noc. Evidentně jsem si stále neodpustila. Sama sobě.
Hlavu vzhůru. Vše se dá napravit - Ho´oponopono. Jak se píše v knize Svět bez hranic - čistit, čistit, čistit.
Jdu na to. PRACOVAT.
Ale nejprve vysvětlím dceři, jak jsem tehdy cítila (určitě pochopí, každý se občas cítí bezradně a občas udělá i hloupost) a omluvím se za své chování. Lépe teď než nikdy.
Miluji Tě.
Kdy a kdo to změní?
Čítám povzdechy typu : "Kdy už lidi vyrazí do ulic...", "Jak dlouho ještě si to nechají líbit...", "Kdy už se konečně něco změní..." , "Utečenci, kdo s tím něco udělá..."
Obvykle mi projede hlavou myšlenka: "Co ty děláš pro změnu?"
Když se v rámci terapie ptám i nahlas, obvykle schytám vodopád výmluv, občas nějaká ta výhružka (asi aby mě klient přesvědčil o své "pravdě" : Nejde to! :) ). Uff, já se nedám :)
Každý z nás může s něčím pohnout. Proč hned chcete začít světovým mírem nebo řešením utečenců? Nestačí vám pro začátek spokojený rodinný vztah? Nebo prima práce, která vás nejen uživí, ale i baví? Proč se nespokojíte se zdravým dítětem?
Není snad nic horšího než nečinnost, protože tím de-facto souhlasíte s tím na co hudráte, co vás rozčiluje. Každé naše rozhodnutí – má následky. Akce vyvolá reakci. Věci a souvislosti se změní, dají do pohybu. I malá změna k lepšímu se počítá. Jen to zkusit a udělat.
Jak změnit celý svět nevím, ale vím, jak si udělat svůj svět (život) lepší. Pro mě je tou jednoduchou cestou havajské učení Ho´oponono. Stačí přijmout zodpovědnost za svůj život (konečně přestat čekat, že to udělá někdo jiný- ONO se to Samo se to vyřeší), vybrat si jakoukoliv metodu a PRACOVAT na svém lepším životě.
A nakonec, zkuste se zasnít. Jaký bude náš svět plný spokojených a šťastných lidí ve svém vlastním životě?
Děkuji Ti
Všestranost a Ho´oponopono
Poměrně dlouho jsem přemýšlela, co mi tak moc vyhovuje na havajském učení Ho´oponopono. Jaké jsou jeho výhody oproti jiným učením.
To, že je jednoduché na provádění, časově flexibilní a nenáročné, jsem viděla jako hlavní výhodu od začátku.
Vyhovuje mi i jeho rozmanitost. Mantru: Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji Ti, Miluji Tě jsem vyzkoušela hned na začátku, ale nebylo to pravé a jediné pro mě. Tak jsem si zkoušela práci s vnitřním dítětem, komunikaci s tělem, experimentování s modrou vodou,jak na energetická centra a vlákna AKA (je o nich psáno v knize, jak Svět bez hranic, tak v jeho pokračování Život na nule) až jsem si oblíbila dechová a doteková cvičení.
Přesto, to není ten pravý důvod. Rozmanitost nabízí mnoho seberozvojových technik.
Až jsem si uvědomila, že to, co mi opravdu vyhovuje a proč si mě získalo Ho´oponopono, je SVOBODA. Nežádá, ani mě nenabádá, abych odhodila své ego, přestala používat mysl, vznášela se v esoterických sférách, opustila zaměstnání, milovala a objímala každého, koho ve svém životě mám ...
Jediné, co je potřeba, je přijmout 100% odpovědnost za svůj život. Nechává mě samotnou rozhodnout a vybrat si, jak svůj život prožiju. Respektuje mé nedokonalosti, nikam mě netlačí. Pokud se mi program mé podvědomé mysli líbí, tak si ho ponechám (i když obvykle dám za pravdu inspiraci, že je pro mě výhodnější ho vymazat). Je to vlastní rozhodnutí, o svém vlastním životě.
Děkuji Ti.
Zamyšlení
V poslední době ke mě přijde nový klient/klientka a mou hlavou pouze projde fíííhááá. Božství to si vážně děláš srandu, ne? Si jako myslíš, že na to mám? Pomoci této nádherné bytosti přijetí a sebelásku?
Klient vypráví svůj životní příběh. Pokaždé ještě dlouho po našem setkání očišťuji všechny své domněnky (to bych nezvládla, tak těžký osud...), vzorce chování a názory na celou situaci. Čistím vše, co si myslím a cítím, tak dlouho, až cítím plné přijetí a zodpovědnost za situaci.
Vždy si musím uvědomit, že to není můj život. Nemám nejmenší právo se cokoliv domnívat, podceňovat klienta v tom, jak a jestli to zvládne. I když se můžu domnívat, že řešení vidím. Nemám důvod toto řešení vnucovat klientovi. On sám si pokaždé najde své vlastní řešení, které je pro něho mnohem vhodnější než můj nápad :))
Děkuji Životu, Božství, Vesmíru (jak kdo chce) za možnost vidět znovu a znovu zázraky. I když ze začátku vypadám, jak nevěřící Tomáš (i po těch letech). A děkuji i každému klientovi za jeho důvěru.
Holt ani terapeut není dokonalý.
Správné rozhodnutí
Nedokážete se rozhodnout? Rozhodnout se, co je pro vás lepší?
Kašlete na to.
Každé rozhodnutí, které uděláte je správné. Dokonce každé nevědomé rozhodnutí je to správné.
Proč? (ach to proč, dává nám prostor pro výmluvy, pro omluvy, pro pomluvy, pro domněnky a hypotézy, pro "dobré" rady...)
Každé rozhodnutí je správné, ať se rozhodnete jakkoliv. Své rozhodnutí děláte v ten okamžik, v určitém časovém limitu a s omezenými informacemi. Nemá cenu se ohlížet a posuzovat ho. Posuzovat a odsuzovat na základě nových zkušeností, nových informací, s klidnými a jinými emocemi, s dostatkem času...
Nevěřím, že byste se rozhodli schválně špatně, tak abyste si ublížili. Když byste v ten okamžik věděli o lepším a efektivnějším řešení.
Přijměte své rozhodnutí, poděkujte si za něj. Bylo to jediné možné a správné....ať si o jeho výsledku myslíte cokoliv.
To je pouze váš úhel pohledu. Pokud i za toto podle Vás "chybné" rozhodnutí přijmete 100% zodpovědnost, můžete výsledek napravit :) Ho´oponopono = napravit to.
Za mnohem horší považuji to, pokud své rozhodnutí odkládáte. Nevěříte si, že se dokážete správně rozhodnout. A tím pádem necháte rozhodnutí na někom jiném. Na někom, kdo nežije váš život, nemá stejné programy, stejné vzpomínky.... Googlujete a posuzujete se podle rozhodnutí někoho jiného v obdobné situaci.
Prostě nejdete svou cestou.
Děkuji Ti.
Dechové cvičení Ho´oponopono
Většina našich problémů je způsobená vzorci z minulosti a našimi vzpomínkami, které se nám stále přehrávají v podvědomí a neumožní nám být skutečně sami sebou.
Omezíme se strachem a vinou za tyto vzpomínky a vzorce.
Proto máme každý jiný pohled na situace, jiné vnímání lidí, partnera ... ve svém životě. Nikdo jiný nevnímá naše problémy, protože nikdo jiný nemá stejné vzpomínky a vzorce.
Mnohdy si neuvědomíme, že nejsme obětí, ale viníkem, protože to činíme nevědomě-nepřevzali jsme 100% odpovědnost.
A naopak, někdy se příliš obviňujeme. Tím se držíme v pasti. Přitom jsme to stále my, kdo ten problém drží. Neumíme si odpustit, přijmout se a pak si dovolit řešit „to“ jinak.
Zde velmi pomáhá dechové cvičení. Volně se nadechnout, nechat si nadhled a "problém" vydechnout a dopřát si oddech před dalších nádechem.
Přežít nebo si život užít?
Máte pocit, že svůj život spíše přežíváte? Den za dnem, od výplaty k výplatě a stále se nedaří najít tu spokojenost, naplnění a štěstí?
Už kdysi jsem četla a nerozuměla větě: "Naplnění nepřijde zvenku." A tak jsem to jako většina lidí zkoušela - experimentálně sama na sobě. Nejbáječnější a nejpoučnější experiment. Zažít, prožít a najít svou cestu.
Mou cestou se stalo havajské učení Ho´oponopono. Metoda je jednoduchá, ale rozhodně není lehká.
Můžete začít známou mantrou: omlouvám se, prosím odpusť mi, děkuji Ti, miluji Tě...nebo pitím modré vody nebo pochutnáním si na borůvkách...je to na vás. Přesto zůstává nejdůležitější částí přijmout 100% odpovědnost za svůj život.
To není část lehká už vůbec. Uvědomit si, že jediný, kdo můj život změní, jsem já sám. Nikdo jiný není větším odborníkem na Váš život. Také jak by mohl?
Mnoho z nás "hledá" své životní poslání / naplnění. Přesto pokaždé, když se s klientem bavím, ví ho naprosto přesně. Jen si ho rozmluvil, označkoval jako nevhodné buď společensky nebo finančně. Obvykle ho odmítá i byť jen jako koníček.
Pokaždé, pokud si dovolíte prožívat své poslání, své radosti alespoň kousek každého dne, zjistíte, že jste mnohem šťastnější než před týdnem, měsícem, rokem...
Hawaii i Vám v těchto parných dnech, spoustu užívání si života a žádné přežívání.
Sebepřijetí a havajské učení Ho´oponopono
o´oponopono je cesta, kdy krok po kroku dosáhnete klidu, míru a rovnováhy v životě skrze pochopení sebe sama.
Stále a stále se setkávám se sebe-nepřijetím. Kritizujeme se, posuzujeme se, nesnášíme se, snažíme se napravit své údajné temné stránky. Pokud tyto své součásti nedokážeme natolik potlačit, abychom si o sobě dokázali myslet, že žádnou temnou a špatnou stranu nemáme, nosíme masky např. laskavá kamarádka, která o samotě vybuchuje v návalech vzteku nebo tyto výbuchy má vůči svým domnělým nepřátelům (obvykle těm, kteří dotyčného přijímají takový je).
Ve svých terapiích vlastně nenabízím nic jiného, než pomoc při pochopení a nalezení sama sebe. Chápu, že je to cesta těžká a občas klikatá. Na druhou stranu vím a cítím, že každý člověk, je bytost jedinečná a krásná. Se svým osobitým kouzlem a šarmem. Miluji ten okamžik, kdy klient pochopí, že s ním není nic špatně Emotikona smile a začne se přijímat, takový jaký je. Okamžik zázraku. Děkuji za něj!
Pokud se dokážete smířit sám se sebou. Ukončit vnitřní boj proti svým programům. Místo boje, tyto programy začnete léčit, máte zaručený svůj spokojený a šťastný život bez hranic. V tom je síla Ho´oponopono - jednoduchost a sebepřijetí.
Práce a hojnost
Chodíte do práce, abyste dostali tu svou výplatu. Tu, která stačí přesně na měsíc (od výplaty k výplatě)? Přejete si větší hojnost?
Kdo ne.
Musím se tedy zeptat: "Baví vás vaše práce?" "Děláte jí s láskou?"
Aha, je to "jenom" zaměstnání, prostředek k získání peněz, abyste přežili. Víceméně se obětujete a chodíte do práce den za dnem a těšíte se leda tak na dovolenou, až konečně vypadnete.
Pak se nemůžete divit, že nemáte ve svém pracovním a finančním životě hojnost. Netuším, kde se tenhle program (chodit do práce a přežít s "jistotou") se bere. Zkuste se nad tím zamyslet. Dávali, vy majitelé firmy,byste hojnost a bohatství někomu, kdo jenom dochází do vaší firmy a dělá to nejnutnější, je nespokojený, sotva přežívá od začátku pracovní doby do jejího konce a evidentně není vhodný pro tuto práci? Moc se vám nechce?
Zkuste to jinak, dovolit si pocítit, co chcete dělat. Co dokážete, s láskou a naplněním. Práci, o které budete nadšeně mluvit s přáteli, s rodiči, chlubit se svým dětem... to je ta práce, kde je váš potenciál. Aspoň chvilku se nesuďte, nekritizujte. Pociťte, jak se cítíte ve své vysněné práci...
Pokud dovolíte strachu a programům: Nejsi dost dobrý. Na TOMHLE se ROZHODNĚ nedá zbohatnout. Takový nesmyslný nápad.... vyhrát nad vaším srdcem, finanční a pracovní situace se zřejmě nezlepší. Bude to stále tak, jako nyní.
Vyhovuje vám to tak?
Co s tím?
Očistěte své strachy a programy, které vás zrazují. Třeba pomocí havajského učení Ho´oponopono. A začněte dělat, co vás baví. Pomalu a jistě s láskou a důvěrou. Máte čas, netlačte na sebe.
Děkuji Ti.
Strach
Tuto emoci zná každý. Velmi často ji považujeme za špatnou, negativní, brzdící nás v rozletu. Ach ten úhel pohledu.
Co je strach? Řekla bych, dobrý sluha, špatný pán. Jako asi u všech emocí. Ono, ani být stále šťastný a spokojený, není úplně v rovnováze s naší myslí, tělem a duší.
Dlouhá léta byl pro mě strach jednou z nejsilnějších emocí v mém životě. Nedovolovala jsem si cítit jiné emoce. Ještě tak zlost, sebe-nenávist nebo závist(nedostatek sebe-lásky díky poměřování se s jinými).
Díky Ho´oponopono jsem si dovolila emoci strachu prožít, poznat. Poznat, jak reaguje tělo i duše, když strach přijde. Jaké to je propadnout strachu. Díky dechovému cvičení a síle Ho´oponopono jsem věděla, že vždy z této emoce najdu svou cestu ven, že se ve svém strachu neztratím. A nakonec "vlastní strach" pochopit natolik, že v mém životě má své nezastupitelné místo.
Ano, strach nám brání a je schopen nám zabránit v nějaké činnosti. Ale pokud převezmu 100% odpovědnost za svůj život, vím a poznám, kdy je dobré se emocí a prožíváním strachu řídit a kdy ne.
Pokud cítím strach u nějaké nové činnosti, kterou si ze srdce přeji dělat - např. Ho´oponopono terapie. Strach mi našeptává: "Nedělej to. Nejsi na to dost dobrá. Googluj a uvidíš kolik lepších je." Vím, že se touto emocí řídit nemusím, ale samozřejmě mohu. Je to na mě, jak se k tomu postavím. Zda tyto programy vyléčím nebo uznám za platné.
Naopak, pokud jdu po skalní cesta na vrcholu hory, a strach se ozve: "Bacha, spadneš a nabiješ si." Je na místě být opatrná. Nadechnout se, promyslet další cestu a její možnosti. Sama se rozhodnout, zda jít dál nebo ne.
Vždy máte na výběr a je na vás, zda se strachem necháte zastavit na své cestě za lepším a spokojeným životem. Nebo se jím necháte ovládnout.
Miluji Tě.
Sebevědomí
Chcete dosáhnout života svých snů? Chcete-li žít život bez hranic, je jedno jestli se jedná o práci, vztahy, finance, tanec…musíte věřit tomu, že jste schopní to uskutečnit. Úspěch začíná vaší sebedůvěrou.
Mnozí lidé se svazují (dávají své hranice) úvahami, jaký názor na ně mají druzí. Bojí se, že pokud neodpovídají společenským měřítkům krásy, úspěchu, finančních možností a módy, nikdo je nebude mít rád. Že budou souzeni druhými.
Sami sebe raději předem odsoudí k neúspěchu.Jsou svým největším a nejpřísnějším kritikem. Ani nezkusí, jaké to je, plnit si svůj sen. Své poslání. Nestojí sami sobě za to, začít něco dělat pro to, aby se cítili lépe. Nemyslím tím číst a shromažďovat nové informace, myslím tím, začít to dělat! Návodů je dostatek, stačí si jeden vybrat, třeba mé milované Ho´oponopono a začít...
Nemarněte svůj život poměřováním se s ostatními, s nějakou "obvyklostí" nebo "normou" ...
Jak začít?
Přijměte skutečnost, že ani vy, ani svět není perfektní. Ostatně, definujte, jak přesně vypadá ta perfektní bytost/svět...
Buďte na sebe milejší a přijměte své vlastní chyby. Každou chybu lze napravit. A mnohdy chyba, ani není chybou :) Záleží na Vás, jak se k tomu postavíte!
Každý den si najděte na sobě něco hezkého. Cokoliv vás ten den zaujme. Pochvalte se: "Mám krásné vlasy." Uvědomte si: "Tak rychle se učím." Dovolte si pocítit: "Miluji tanec."
Nelžete si. Vždyť mluvíte sami k sobě, lež přeci hned odhalíte. A když nemáte krásné vlasy? Tak nemáte. Je na vás krásného určitě něco jiného. A časem třeba zjistíte, že i ty vlasy jsou nádherné....
Je to jednoduché, stačí vyzkoušet. Léčení vašeho seběvědomí začne.
Proč mi Ho´oponopono už nefunguje?
Setkávám se s lidmi, kteří mi říkají: "Ho´oponopono mi zabralo (ulevilo, pomohlo...), ale teďka už nic. Nic se neděje. Jak to?"
Je to jednoduché. Stačí otázka: „Děláte ho bez očekávání a stále?“
Ti upřímní přiznají, že ne. Že ho používají jenom, když je jim špatně, něco se zhorší v jejich životě. Když jim teče do bot a potřebují pomoct. A ve chvílích pohody a klidu se na nějaký seberůst a techniky jako je Ho´oponopono vykašlají. Ti méně upřímní si obvykle najdou nějakou prima výmluvu či lehkou lež (Jaký je rozdíl mezi lehkou a těžkou lží? Mezi malou a velkou lží?).
Pak se není co divit, že Ho´oponopono, ani jiná technika, hned nezačnou opětovně čistit mysl a mazat nepotřebné programy. Že nevidíte HNED výsledky a zlepšení života.
Je to stejné jako se zahradou. Pokud jí necháte zpustnout,a bez zájmu a povšimnutí - zvadne, zaroste plevem a uschnout ty nejkrásnější květiny. Stejně tak, pokud přeskakujete od techniky k technice. Sázíte, trháte. Sázíte jiné květiny a zase je vytrháte dřív než rozkvetou popř. použijete chemii k rychlejšímu růstu (ale půda je o to dříve vyčerpána).
Naše podvědomí, naše božství, naše inspirace, náš proud života, náš vesmír (na názvu nesejde) není náš sluha. Nepřijímá naše rozkazy, neřídí se našimi touhami, dokonce ani netouží po našem uznání. A pokud cítí, že ho pouze využijeme (je mi zle, pomož Ho´oponopono), uzavře se a trvá o to déle se zase k tomuto zdroji dostat.
Ho ´oponopono je jednoduché a stačí ho stále dělat. Začít a nepřestat. Pokud přidáte lásku a důvěru, pocítíte rozdíl ve svém životě o to dřív.
Děkuji Ti.
Zázraky Ho´oponopono
Náš život tvoříme na základě našich se podvědomých programů, bez našeho vědomého ovládání. Proto můžeme myslet pozitivně celý život, a přesto budeme na mizině. Můžeme potlačovat svá traumata, přesto budou vyskakovat v každé volné chvíli a nedají nám odpočinout.
Naše hlava - mysl - není ten, kdo tvoří. To co se nám stane, není naše vina, ale naše zodpovědnost. Ač si to neradi připouštíme, patří sem i to co dělají, říkají nebo si myslí druzí, a objeví se to v našem životě.
Nechci říct, že naše vědomá mysl - naše hlava - je nepotřebná nebo zbytečná. Kdepak jsem ráda, že ji mám. Díky ní se můžu rozhodnout - mám svobodu výběru a rozhodnutí, zda program chci nebo nechci vymazat. Můžu si vybrat, zda budu používat Ho´oponopono nebo úplně jinou metodu....
Ve chvíli, kdy přijmu 100% zodpovědnost za vše, co se objeví v mém životě, pak se mě týkají i všechny problémy druhých lidí, které potkávám. Nelze jejich programy ignorovat. To znamená, cokoliv potkáme, můžeme očistit a uzdravit. Ve chvíli, kdy uzdravíme své podvědomé programy, přichází ta čistá inspirace do našeho života.
Záměr sice funguje a přináší výsledky. Ale inspirace přináší zázraky! Nepotřebuji plánované a vydřené výsledky. Miluji život se zázraky!
Děkuji Ti.
Ho´oponopono a bohatství
V poslední době ( čím víc uvažuji nad financemi a sleduji své finanční toky) si uvědomuji, jak finance (peníze) nesouvisí s prací.
Znám, a mám, ve svém okolí dost lidí, kteří makají 10 i více hodin denně. I tak jejich zůstatek na bankovním účtě a životní úroveň, pracovní době a těžké dřině (i fyzické) vůbec neodpovídají. Žádné luxusní dovolené, žádné luxusní oblečení, žádné značkové věci...Většinou sotva přežijí od výplaty k výplatě.
Setkávám se i s opačnými lidmi, práci moc nedají, občas něco udělají, rozhodně se nepřetrhnou a přesto mají dostatek financí.
Čím je to způsobené? Domnívám se, že určitou blokovanou energií (např. dětskými traumaty, podvědomými programy ohledně peněz a bohatství...) Určitě dostatek souvisí i se sebehodnotou - umím se ohodnotit, vím, jak jsem dobrý, co dokážu přinést...
Co s tím? Já sama čistím a uvolňuji bloky ohledně této oblasti. Musím přiznat, že to funguje :)
Děkuji Ti. Krásný den.
Prázdnota v našem životě
" K naplnění může dojít jen díky prázdnotě..
Nejdříve se musíme naučit dělat věci špatně, abychom věděli jak je dělat správně."
Nevím, kdo to napsal nebo řekl, ale musím s tím souhlasit.
Jsem ráda, že jsem nebyla, a ani nejsem dokonalá. Poznala jsem hlubokou prázdnotu, kdy život mi nedával vůbec žádný smysl. A právě to, ta PRÁZDNOTA, mě motivovala a dokopala jít za lepším a smysluplným životem. Hledat tu svou jedinečnou cestu, začít se mít rád, naplnit si život tím, co mě baví a naplňuje.
Kdyby člověk nepoznal pád, nepozná vzestup. Neuvědomí si, jak báječně se má. Chybělo by mu srovnání :)
Pokud cítíte prázdnotu, máte pocit, že vše děláte špatně, vše se vám hroutí... hledejte, jednejte. Nečtěte návody a knihy, začněte dělat aspoň chvilku každý den, to co vás baví a naplňuje.
Nechte výmluvy stranou: nemám na to čas, co by tomu řekl partner, sousedka, mamka....
A udělejte pro sebe něco báječného každý den. I 5 minut se počítá! Každý večer si řekněte na co báječného se těšíte druhý den, třeba na ranní kafíčku a svoji chvilku klídku. Nebo na obejmutí dítěte než utíká do školy. Anebo na pokec s kamarádkou....
Sami uvidíte.
Ho´oponopono jak jednoduché
Ho´oponopono je podle mého názoru metoda velmi lehká a vhodná pro všechny. Jedinou věc, kterou musí člověk udělat, je pochopit, že všechno, co má dnes uloženo ve svém podvědomí, si tam uložil sám.
I když si rozumem řekneme, že přece ve 3 letech za to neodpovídáme. Přiznejme si, že ať vědomě nebo nevědomky, si ten blok do podvědomí uložíme. Kdo jiný by to zapsal než my sami?
Každopádně není třeba si dávat nějaké výčitky svědomí, přebírat nějakou vinu a trestat se za svůj chybný zápis v mysli. Stačí převzít 100% zodpovědnost.
Nikdy jsem nepotkala člověka, který by danou situaci uměl vyřešit lépe. A vědomě ji řešil horším a těžším způsobem. Každý děláme jen to nejlepší, co umíme.
Techniku mantry – prosím za odpuštění - omlouvám se - miluji tě - děkuji ti – si můžeme opakovat takřka kdekoliv: v autě při cestě do práce i z práce, při nudné poradě, během nákupu,během nezajímavých reklamních bloků..., zkrátka kdekoliv a kdykoliv. Tím získáme větší množství času a svobody, kterou je třeba mít při použití jiných technik(hluboká meditace, imaginace...)
Nemusíte znát ani žádné podrobnosti a souvislosti, neboť se stejně vymazává právě to, co vyvstane a je potřeba pročistit. Není třeba se znovu probírat dětstvím, nepodařeným partnerstvím, prožitým traumatem ...
Síla Ho´oponopono je i to, že tato slova jsou reálná a běžná či "obyčejná" tzn. snadno zapamatovatelná.
Stačí začít :)
Důvěra v havajské učení Ho´oponopono
Důvěřujete sobě?
Důvěřujete lidem?
Důvěřujete své životní cestě?
Důvěřujete svému životnímu poslání?
NE?
Aha. Znám to, před lety jsem také neměla důvěru. Maximálně jsem byla ochotna věřit, že já to zvládnu. Co? Vybojovat svůj těžký boj o život :)
Děkuji havajskému učení Ho´oponopono, že mi vrátilo důvěru do života. Nejdřív v sebe, ve svou intuici, ve své schopnosti, ve své dovednosti...
Později jsem se s jeho pomocí naučila důvěřovat i druhým. Odpustit a respektovat jejich "chyby".
Ještě o něco později jsem zjistila o co lehčeji - lépe se cítím, když jdu svou životní cestou s důvěrou. Důvěrou v jeho plynutí.
Zdá se to jednoduché: důvěřovat....
Havajské učení Ho´oponopono nabízí možnost, jak ji získat do svého života. A tím si udělat svůj život bohatý, naplněný a bez omezení, která si klademe.
Rodina
Vztah s rodiči/rodičem bývá problematický i v dospělosti. Nemálo dospělých žen nemá vyjasněný vztah se svou matkou, i v dospělosti vnímají a nechávají se ve vztahu s ní ovlivnit "dětskou křivdou" . S muži je to stejné.
Ano, naši rodiče jsou prvními, které milujeme. Jsou naší autoritou, našimi vychovateli, naším vzorem, to skrze ně zapisujeme naše první podvědomé programy ....
Na druhé straně naši rodiče nebývají dokonalí, všichni to známe. Mnohdy nám nechtěně ublíží a pokud tuto "křivdu" v dětství nezpracujeme (obvykle nejsme schopni, ještě nejsme natolik silní, aby mohlo dojít k odpuštění této způsobené bolesti) neseme si jí do dospělosti.
Co s tím?
Tradiční Ho´oponopono má na tyto situace svůj rituál. Celá rodina se sejde již odpoledne, ženy tančí Hula tanec, muži se baví, pozorují ženy...rodina připravuje večeři a před ní si všichni sednou do kruhu a řeknou si "tu křivdu" navzájem. Mají i svého "rozhodčího" tzv. KAHUNU. Jednotliví členové rodiny se navzájem o odpuštění, usmíří se a vyjádří si svou lásku. Pokud se hněvají na sebe, vyjádří hněv, pokud jsou zranění popláčí si ... nechají emoce proudit. Nakonec se sejdou u té výtečné večeře, kde už proudí jenom klid a pohoda.
Ale kdo z nás na to má čas? Odvahu? Chuť....
Rychlejší a jednodušší možnost se stejným výsledkem (pohoda a klid v duši) nabízí moderní verze Ho´oponopono.
Svoboda
Technika Ho´oponopono je skvělá ve své jednoduchosti. Nepotřebujete mít žádné speciální dovednosti, můžete ji dělat kdykoli, kdekoli a jakkoli. Vaše vnitřní intuice vám napoví, co je pro vás správné.
Vše, co se v našem životě odehrává můžete přijmout jako výzvu. Je na nás, jak se k situaci postavíme. Zažila jsem, že i ze smrti bližního si dotyčný udělal své osobní poslání. Dokázal se odhodlat a vzít si z toho, to prospěšné pro svůj život.
Zároveň je logické, že pokud vás zasáhne osobní tragedie nebo selhání, je těžké, snad i nemožné být pozitivní a dobře naladěný v této situaci. Naštěstí to po nás Ho´oponopono nevyžaduje.
Je na nás, jak se rozhodneme. Cítíme-li problém a chceme ho prožívat jako problém, je to v pořádku – jsme svobodní lidé se svobodnou vůlí. To je ta svoboda o které mluvím.
Je to i respekt ke svobodě druhých. Vím, jak je těžké sledovat "prožívání chyby" druhého. Vždy si musím uvědomit, že to je pouze můj úhel pohledu. Pro druhého to může být velmi cenná zkušenost. I to je svoboda. Ponechat svobodu rozhodnutí o životě tomu druhému.
Miluju Ho´oponopono právě pro tu svobodu, kterou mi dává.
Děkuji Ti, za to.
Stagnace
Nejednou se mi stává při rozhovorech, nejen s klienty, že mi ostatní velmi podrobně vypráví o různých seberozvojových technikách. Mnoho lidí zná i základy Ho´oponopono - vždy se těším, jak si popovídáme o mnou milovaném havajském učení.
Obvykle se ptám: "Co to přineslo do života vám?"
To už bývá zádrhel, obvykle se dozvím, že o tom dotyčný četl v knize nebo si návod vygoogloval. Ale osobně - sám pro sebe- nic z toho návodu či knihy neudělal. (Achjo, nepopovídáme. )
Zde je dobré se zamyslet: "Proč to pro sebe nechci udělat?" Výmluvy: nemám čas, je to příliš složité, kdoví jak to dopadne ... si pro jednou nechte stranou. Nejedno sebepoznávací cvičení netrvá déle než 5-10 min. denně a složité opravdu není....
Pokud nevíte, cítíte stagnaci, nemůžete se rozhodnout, kudy se dát. Není v dnešní době žádný problém si najít jeden návod a ten třeba tři týdny zkoušet.
Můžete to vzít jako osobní experiment. Pokud jste extroverti, klidně o něm hovořte, pokud introverti nechte si ho pro sebe.
Pište si, zkoumejte, objevujte, co vyhovuje Vám, co nevyhovuje, upravujte si návod, zapisujte, zkoušejte novinky, dejte do návodu to svoje, co vás baví... Po dobu experimentu nehledejte nové další techniky, google nechte odpočívat :)
Zkuste to, udělejte to pro sebe. A sami za sebe zhodnoťte, co vybraná technika přinesla vám!
Pokud i tak potřebujete povzbudit, nechcete na to být sami. Odhoďte obavy a ozvěte se. Můžeme na to být společně.
Závislosti
Znáte to, už se nemůžete dočkat až si uloupnete čokoládku, vypijete kávičku, dáte oblíbenou cigaretku, potajmu vyjíte ledničku ...
Často se setkávám se závislostmi na jídle, na rodičích, na penězích, na dětech,na alkoholu, na cigaretách...
Klient si obvykle po nějakém čase uvědomí, jak moc ho tato závislost omezuje, bere mu jeho osobní svobodu a tím i možnost nezávisle rozhodovat o svém životě.
Co s tím?
Zatím asi nejosvědčenějším receptem je, přiznat si to. Sám sobě.
A pak si vychutnat každý okamžik své "oblíbené" činnosti např. rádi vyjídáte po nocích ledničku? Paráda, opravdu si k ní stoupněte a vychutnejte si to. Každou vteřinu, nekárejte se, nenadávejte si, nevyčítejte si to. Naopak, uvědomte si, jak v těle, tak v duši, co vám ten okamžik přináší... Nelžete si, ostatně komu jinému by na vás mělo záležet víc, než vám?
Jeden klient si pro tuto chvíli přiznání si, co ho k té závislosti vede, udělal pomůcku. Velmi se mi líbila, představil si, jak tu příčinu, která ho omezuje, s radostí splachuje v krásném čistém bílém záchodě :)) poděkoval jí a ono to fungovalo.
Zkuste si najít tu svou Ho´oponopono pomůcku :)
Hravé spojení hemisfér
Nedávno ukončil terapii velmi zajímavý mladý muž. Terapie s ním pro mě byla školou i přínosem. Jeho specifikem byla nadstadartní dovednost v logické části života. Mluvil velmi stručnou a věcnou úřední řečí (zkuste si přečíst třeba ta malá písmenka na smlouvách), veškerá cvičení Ho´oponopono dělal precizně a přesně, přesto nemohl stále objevit svůj zdroj inspirace a spokojenosti v životě.
Až jsem si vzpomenula na tento obrázek (optický klam) tanečnice.
Pokud se podle vás tanečnice otáčí ve směru hodinových ručiček, pak používáte více pravou hemisféru mozku (emoce, intuice, tvořivost,symboly, obrázky...). Pokud v protisměru, pak používáte více levou hemisféru (racionalita,analytické myšlení, ovládáte slova a řeč, pravidla a fakta jsou pro vás jistotou..).
Cvičení spočívá v tom, že si najdete svůj originální způsob, jak si přepínat tyto směry točení a tím si propojíte a procvičíte svůj mozek, abyste si užili život z obou stran. Jak intuitivně, tak racionálně. Přesně tak, jak v danou chvíli potřebujete.
Děkuji tomuto klientovi, že mi důvěroval a vyzkoušel to (ta nadstartní levá hemisféra mu bránila otevřít se svému zdroji inspirace). Zdařilo se a udělal si svůj život jednodušší.
Programování podvědomí
Sedíme s dcerou na lavičce, v tomto krásném, slunném, bezstarostném počasí. Povídáme, sdílíme, jsme spolu. Do toho zpoza plotu zvýšený ženský hlas: " S****a mlč!! Mluvím ... " (někoho pomlouvala, nic důležitého či zásadního typu: hoří, jede auto...)
Zatrnulo mi a zježila se mi snad i kůže na patách, ani pokračovat v hovoru jsem nemohla, přestože to nebylo vůbec míněno na mě... taková hluboká reakce těla i duše ...uff
Jak se muselo cítit to malé dítě, na které matka (největší autorita jeho dosavadního života) program - mlč a neprojevuj se + pomluva je důležitá a normální + nezasloužíš mou pozornost... - přenáší?
Podvědomí výborně zapisuje (stačí si přečíst nejeden vědecký výzkum) vše, co je spojené s emocí = čím silnější emoce, tím silnější a hlubší zápis v naší nevědomé části ...
Prosím, mějte toto na paměti. A pokud už se zapomeneme (ostatně jsme lidé), snažme se třeba omluvou s polibkem a obejmutím, překrýt a smazat chybný zápis.
Děkuji!
Každou chybu lze napravit, to je podstatou Ho´oponopono=napravit to
Partnerská láska
Ráda pozoruji páry, je jedno, zda čerstvě zamilované (ti mají oči jenom pro sebe a přináší do mého života takový ten "přiblblý" úsměv) nebo dvojice, co jsou spolu nějaký ten čas či starší páry sedící s nákupními taškami na lavičce Emotikona smile
Vždy to ve mě budí otázky: zažiji ještě takové zamilování? zestárnu spokojeně se svým mužem? hádám se také s takovou vášní jako ti dva?
Nechám tyto pocity a myšlenky odplynout...
Uvědomím si, že svůj život mám takový jaký si ho udělám(100% odpovědnost). Pokud se chci znovu zamilovat, nic mi nebrání zamilovat se zpátky do svého muže i po dvaceti letech. Pokud se chci opravdu s vášní pohádat tak přeci také můžu ....
Je to tak jednoduché. A občas stačí malá pomoc a může být i pro vás.
--------------------------------------------------------------------------------------------------
Přidám ještě svůj "experiment" se znovuzamilováním:
Jezdím domů z práce asi 15min. Rozhodla jsem, že každý den po celý měsíc v kuse, když přijdu domů řeknu něco hezkého muži. Nebylo to vůbec tak jednoduché, jak se mi původně zdálo Emotikona smile Vždy jsem už od nástupu do auta přemýšlela, co asi říct. Obvyklá klišé mi přišla nudná, chtěla jsem něco originálního, co vystihuje náš vztah. Nakonec se zadařilo a po pár dnech jsem si uvědomila, jak jsem pozorná ke každé maličkosti, jak se mění můj pohled na partnera...
Zkuste si ten svůj vlastní experiment a napište, co přinesl do Vašeho života.
Dluh
Občas se setkávám, že si klient neví rady, když má pocit dluhu k někomu (matce, sousedce, kamarádce, dítěti, partnerovi..) Tento pocit dluhu, obvykle spouští nějaký další podvědomý program - závislost na dotyčném, škemrání o pozornost, zbytečné podbízení se, snižování vlastní hodnoty...
Co s tím? Jak jednoduché.
Pokud cítíte - stačí se nadechnout a zavřít a v klidu vydechnout -, že člověk, ke kterému se Váš pocit dluhu váže, je v pohodě, on nic takového necítí.
Není nic jednoduššího, než si tento pocit nějak popsat např. partner mi věnoval, tak drahý dárek, že snad si ho ani nezasloužím :)
Vyčíslete si pro jen pro sebe hodnotu tohoto dárku např. 500Kč, 2h práce...
a podívejte se do svých pocitů a intuice (ho´oponopono dýchání 2-3x), komu by ta hodnota nejlépe posloužila.
A třeba vezměte babičku na výstavu, po které toužila. Ale výše důchodu nedovoluje.
Dluh je splacen :) Uvidíte, jak se Vám uleví a navíc získáte i něco navíc.
"Děkuji Ti"
Modrá voda
"Jak jednoduché to musí být, aby jste to opravdu začali dělat?"
Ihaleakala Hew Len, Ph.D. učitel Ho´oponopono
Procházím své starší poznámky a našla jsem jednu k "zázračné" modré vodě. Spousta poznámek - jak, přesně a co, kdy, dělat (spousta psaní, detailů, nesmyslů)....
A nakonec na semináři povídá Ihaeala Hew Len: Anebo modrou vodu udělejte jako jedna malá holčička. Neměla modrou láhev, kytičku, nechtělo se jí čekat. Tak ukázala prstem na sklenici s vodou: "Modrá voda"
Musím se smát ještě dnes Emotikona smile Ano, přesně tak jednoduché.
Složitosti si pouze vytváříme pomocí svých podvědomých programů.
Jak jsem začala s Ho´oponopono
Před několika lety jsem si tak nějak nevěděla rady, co se svým životem si mám počít. Cítila jsem se ztracená a báječně se mi dařilo přesvědčit samu sebe, že za to může má nadváha. Hledala jsem pomoc.
Kdo hledá, najde. Šla jsem k teraupetovi, který se mi snažil ukázat a vysvětlit, jak zhubnout :) Ale moc to nezabralo. Taky ještě aby ano, když mi nadváha vážně vyhovala - dalo se na ní báječně vymlouvat a schovávat se za ní, se spoustou emocí, které jsem nechtěla prožívat.
Nevím, proč ho napadlo, že mi řekne o Ho´oponopono. Vůbec se mi nelíbilo a opravdu mě naštvalo. Něco tak jednoduchého a časově nenáročného prostě nemůže fungovat. Až tak jsem byla rozezlená a naštvaná, že jsem odcházela z kanceláře odhodlaná ROZHODNĚ dokázat, že nefunguje! Z hlouby srdce jsem se odhodlala, a začala ho celou svou vervou a silou praktikovat, jen abych za dva týdny řekla: " no vidíte, ani to nefunguje!" Taková jsem já chudinka.
Za dva týdny jsem přišla a bylo jasno.
I když mu nevěříte. I když vaším silným záměrem, je dokázat, že nefunguje. I když od něj nic nečekáte...Je jedno, co si o něm myslíte, stačí se odhodlat a začít.
Funguje to?
Lidé se mě ptají: "Ty tomu Ho´oponopono opravdu věříš, že to funguje?"
Vždy odpovídám: NE! Nevěřím :)
Asi nikdy mě nepřestanou bavit ty vyděšené a překvapené obličeje.
Ne, nevěřím, že Ho´oponopono funguje. Já to VÍM. Jsem si jistá, vím to, že funguje :)
Věřím spoustě událostí v mém životě, které nemohu ovládnout a mít pod kontrolou např. když jdu večer spát, tak věřím, že se ráno zdravá vzbudím. Věřím, že každý všední den dojedu v pořádku do práce a z práce. Věřím, že si užiju ve zdraví vnoučat a dalším věcem. Ano, jsem věřící člověk :)
S Ho´oponopono to je jiné. Vím, že funguje. Vyzkoušela jsem ho na sobě. Výsledky a působení mám možnost sledovat na každém, kdo opravdu učení Ho´oponopono uvěřil natolik, že ho začal ve svém běžném životě používat.
S Ho´oponopono je to stejné jako s klávesou delete ve vašem počítači. Vždy, když ji zmáčnete,označený soubor či písmeno je vymazáno. Pokud ne, jedná se obvykle o nějakou mechanickou vadu (drobek pod klávesou od snídaně apod), kterou pokud odstraníte, tak funguje dál. Není potřeba v něj věřit, je potřeba ho používat.
"Jak jednoduché to musí být, aby jste to opravdu začali používat?"
Ihaleakala Hew Len, Ph.D. učitel Ho´oponopono
Děti jako čistící pomůcka?
Nemálo lidí se nedokáže ztotožnit s prohlášeními typu: mít dítě je zázrak, děti jsou požehnáním, díky dětem se stávám lepším člověkem apod.
Ne, že bych svoje i cizí děti neměla ráda, ale i mě to nějak nešlo do hlavy :) Vždyť díky tomu, že se rozhodnete mít dítě ztratíte i velkou část osobní svobody (rozhodnete se jít do kina a hle dítě má horečku), žena v pracovním procesu se stává handikepovanou (známý program: nejdříve bude mít děti, pak je má, a nakonec už je vlastně před důchodem :)) ), v neposlední řadě děti jsou i vysoká finanční zátěž ...
I přesto považuji děti za báječnou "čistící pomůcku". Co je čistící pomůcka? Dle učení Ho´oponopono si můžete vyrobit či koupit nějakou věc, která dělá práci za vás (odbourává negativní situace, ruší staré podvědomé programy, odstraňuje problémy a přináší vám spokojenost a hojnost do života).
A děti mají tuto schopnos,t tak nějak sami, od přírody :)
Kupříkladu nám dávají možnost prožít si své "poprvé" znovu. Pamatujete, když jste šli poprvé ven tancovat (na diskotéku, na čaje, na ples...)? Ty přípravy, to řešení, jaké to bude, a kdo s kým půjde.... A nyní, v dospělosti? Normálka, tak se jde na ples :)
S dítětem máte možnost svojí zkušenost "přepsat" - vyčistit. Můžete, a je jen na vás, jak se rozhodnete, prožít své "poprvé" znovu, jinak a lépe. Můžete svou zkušenost, která pro vás byla negativní či stresující prožít znovu a s jiným pocitem....je to ve vašich rukou.
První seminář
Vše začalo tím, že za mnou chodily kolegyně, kamarádky, známé ptát se, jak to dělám, že jsem tak spokojená, jestli jsem nezhubla, nezměnila kosmetičku anebo, že by nové vlasy....? CO JE TO ZA TAJEMSTVÍ? Z nerudné, utahané, zanedbané ženské je najednou příjemná , usměvavá a milá ŽENA. Po odpovědi: „Takové zázraky umí Ho´oponopono!“ vždy následuje vysvětlování , o co jde, proč zrovna to Ho´oponopono, co je to vůbec za podivný název. Až mi přišlo jednodušší udělat dámskou jízdu a jet na nějaký seminář.
Nápad se zdál být jednoduchý, ale jak ho provést? Nikde žádný seminář, vlna nadšení z novinky jménem Ho´oponopono z roku 2011 opadla a žádný lektor v okolí 150km semináře nenabízí . Probrouzdaly jsme internet, facebook, poptaly se, kde se dalo. Čím dál víc mě mrzelo, že metodu neumím představit. Nebo snad nechci?
Nakonec jsem se rozhodla ! Takhle to nejde - samé výmluvy. Udělám seminář sama. Vím, jak je Ho´oponopono jednoduché, ucelené, časově nenáročné, účinné, s jasnou strukturou, a přitom negativní vlivy a stresové situace mizí téměř ihned.
Najednou se roztočil kolotoč „náhod“ a pomoci od ostatních. Vše jde jak po másle, prostory jsou a zdarma, účastníci se hlásí bez velké reklamy, dokonce i muž mezi nimi. Výzva, ty miluji!
Zcela nervózní, leč s úsměvem na rtech vítám všechny odvážlivce. Seminář probíhá v příjemné atmosféře, ani si neuvědomuji, že už se zavírají dveře za posledním z návštěvníků. Skvělý pocit - podělit se s ostatními o své „tajemství“.
O mě
Eva Jaklová
Telefon: +420 777 612 103
Kratonohy 45